Daniela a Lýdie
Velebný pán Daniel dneska spoustu času měl. Půlhodinku se zdržel, na nic však nezapomněl. Loučíme se s naším kempem, vzdalujeme se rychlým tempem. Ústa němá, oči slepé, srnka na kapotu klepe. Pod hvězdnou oblohou hledáme se, za chvíli mizíme v černém lese Petr v autě klidně sedí, na nás blížící se hledí. Maličko nás povzbudí, taky trochu poradí. Děkujeme, jdeme dál, z povzdálí nám mává Dan. Dorazíme do Olší, tatranky jsou na kaši. Zpropadenej kelímek nemůžeme najít hned. Nejdřív tam a zase zpátky, to jsou ale pěkné zmatky. Zčistajasna je tu Dan, je to ale zlato! „Tak teďhezky pověz nám, jakpak asi na to!“ Díky němu dostaly jsme se do té Lhoty, zápisky jsme zapsaly, měly mokré boty. Ve Lhotě nás dostihli host Igor i Vítek, už jsme měly po zuby všech bolavých lýtek. Zpočátku vysmáté jak lečo, později křičíce: „prečo!?“ Kluci zkratkou chtěli jít a cestu si usnadnit. Je to dál, cesta horší je, snad tu zkratku přežije. My jsme zatím úspěšně přebrodily pole, natrhaly si třešně, nebloudíme v kole! Do kroku si broukáme, kilometry plynou, pomalu se loudáme, ploužíme se hlínou. Dále jdeme po žluté k stanovišti čtyři, Dan už nás snad počtvrté ve svém autě míjí. Čeká na nás u rybníka ponořit se cele. Na rybníka hladině vzkaz se houpe lehce. Není napsán v češtině, ale v morseovce. A tak díky tomu vracíme se domů.David
Díky za to, že přežili jsme, díky, za tento nový den, díky, za všechno živé, čisté, dík za spacák jen. Díky, že kompas nezradil nás, díky za svaly na nohou. Díky, že pod správným azimutem šli jsme náhodou! Díky, že pro nás kemp neskončil, díky, to by byl pro nás žal. Díky, že Daník slitoval se a mapu nám dal. Díky, že vzdát se bylo možno, díky za Petrův rychlý vůz. Díky, že takhle jít jsme mohli jenom cestu kus. Díky, že zkusit jsme to mohli díky ta takovou výzvu. Díky, že možnost vyzkoušet to bude snad znovu!Radek
Bloudím si takhle lesem kam se to nohy, kam se to nesem? Snažím se přežít do dalšího dne doufám, že Petr ruku mi neutne. V dáli už kemp, v dáli ho vidím, doufám, že jsem stále živým. Na slunci zřím, že jest hodina ranní, avšak Daniel stále v cestě mi brání!J. a F.
Tento týden jsme na kempu byli, ten jsme s Danem přežili, i když jsme se s Petrem bili. Naše nohy, ty, těžknou, doufejme, že nepuknou, nechci nohu dřevěnou. A mám báseň hotovou.Pepa a Michal
Přijeli jsme na kurz přežití, je to vážně prožití. Petr s námi bojuje, svaly morduje. Dan dnes srazil srnce, bylo to ve chvilce. Je to psina, bude svačina. Budeme se snažit? Přežít! A když dojdem, strachy pojdem.
