Pondělí 7. 7. 2014
Byl večer a bylo jitro, den první. Zvuk noharu se rozlehl chodbami školy a ospalé tváře vylézaly ze spacáku. Po ranní hygieně se dostalo občerstvení našim duším při pobožnosti i tělům při snídani. A hurá na dopolední blok kurzů. Účastníci muzikurzu se nejbližší cestou vydali do kina, místa určeného pro veškeré jejich hudební, taneční i dramatické dění. Po hlavě se vrhli do hraní scének a důkladného rozhýbání, rozdýchaní, rozmluvení a rozezpívání. V larpu jsme se dozvěděli, co to vlastně ten larp je, povídali jsme si o náplni kurzu a o našich představách. V další části jsme se věnovali vzájemnému seznamování, posilování důvěry a sebepoznávání. Vše bylo doplněno o hraní rolí a o protažení celého těla. V biblickém kurzu nám Martina Lukešová zadala texty, které jsme si nejprve zpracovali individuálně, a pak jsme se nad nimi zamýšleli společně.
V poledne hladoví účastníci ze všech kurzů vpadli do jídelny, aby okusili kuchařské umění milých paní z kouzelného okénka školní jídelny. Po pestrobarevném rizotu někteří využili polední klid k poklidnému odpočívání a nabírání sil, jiní zase vybíjeli svou energii při napínavém fotbalovém utkání á la děti v Africe – tedy bez bot. Úderem druhé hodiny se všichni opět rozprchli, tentokrát do čtyř workshopů. Pár filmových nadšenců zhlédlo dokument Show, výtvarně zdatní jednici se pustili do tvoření kabelek z novin. Ti hudebně nadaní zpívali z plných plic a skupina sportovců uspořádala průzkumnou výpravu k rybníku Komorník. Zde se jim dostalo příjemného osvěžení i zábavy při vodních hrátkách.
Posilněni svačinou se účastníci odebrali do míst, kde se odehrával odpolední blok kurzů. Muzikurzovníci se proměnili ve slavné herce, kteří si předávali dárky, otevírali skříně a zachraňovali zbitého psa. Z divadelních umělců se stali pružní tanečníci, kteří na podiu vytvářeli různorodé kreace. Larpáci se učili, jak správně bojovat s mečem, ubránit se a nakonec bojovali všichni proti všem, dokonce mohli zabít Štěpána a Vildu. Všichni si to moc užili! V paralelním biblickém kurzu se pod taktovkou Pavla Juna promítaly obrazy s křesťanskou tematikou a následovalo společné rozjímání.
Všichni jsem se opět sešli u večeře, protože jídlo je přece společenská událost. K radosti všech se jídelnou linula sladká vůně vdolečků a palačinek. Po gurmánském zážitku následoval zážitek duchovní a duševní v podobě večerního programu Pavla Juna.
Trocha pohybu před spaním rozhodně neuškodí, proto si Pavlínka připravila akční a veselý program, v rámci kterého jsme měli možnost se zase o trochu blíže poznat. Při večerní pobožnosti jsme se uchýlili do bezpečí Noemovy archy a na její palubě jsme pozvolna odplouvali do říše snů.
Některým z nás vzali zavděk přístavem čajovým. Užívali jsme si romantiku svíček, vůni sypaných čajů a sladké dobroty vytvořily takovou pěknou tečku za tím naším případem.
Napsat komentář