Letos již potřetí proběhl týdenní pobyt ve Strmilově, který nese název Letní KEMP mládeže. Pokud chcete vědět, co se na kempu dělo, můžete si buď přečíst „kroniku“ s fotkami Kemp den po dni, nebo se kouknout na fotogalerie na Facebooku, či shlédnout televizní reportáž.
„Na Kempu se mi líbí, že je to akce, která je nastavená tak, aby odpovídala věku mládeže, která se jí zúčastní. Není zde jeden společný program jako na nějakých táborech, ale každý účastník se rozhoduje sám, jakého z nabízených programů využije! Je to také príma akce, kde je spoustu příležitostí, k poznání nových lidí…“
Michal Fér
Našim cílem, je vytvořit prostor, kde se lidé cítí dobře, můžou navázat nové kontakty, ale především smysluplně a užitečně tráví svůj volná čas o letních prázdninách. Základem celého pobytu je vzájemná důvěra a otevřenost. Nikdo si na nic nehraje a sami organizátoři se snaží o vytvoření přátelské atmosféry.
Hlavní myšlenkou pro uskutečnění této akce, bylo uvědomění si skutečnosti, že naše církev je málo otevřená veřejnosti a různým směrům v jejich strukturách. Proto sem můžou přijet mládežníci společně a přitom se každý může účastnit jiného kurzu. Totéž platí o možnosti přijet s nevěřícím kamarádem/kamarádkou. Každý má právo zde vyjadřovat svůj názor a společně o něm diskutovat. Nikomu není nic nuceno.
10 důvodů proč jet na KEMP:
- Seznámení se s novými lidmi.
- Můžu jet se svými kamarády a s nimi trávit společný čas.
- Kurzy vedou profesionálové a získám Know-how.
- Naučím se něco nového.
- Zábava, zážitky a zažiji něco nového.
- Můžu sdílet svoji víru s ostatními a podpora ve víře. A na světě nejsou jen ateisté a hlavně i křesťané jsou super banda lidí.
- Přátelské a pohodové prostředí.
- Zatím byl KEMP vždy podařený a je to typ akcí, na který jsem vždy chtěl/la jet.
- Dobře strávený čas o prázdninách, který není nudný.
- Správná volba :-).
„Co jsem si odvezla z kempu? Z materiálního hlediska to, co jsem si přivezla (tím chci říct, že jsem rozhodně nic neztratila), pak nové poznatky, utuženější přátelství a nová kamarádství. A co to bylo za nové poznatky? Třeba, že existuje poslouchatelná a textově zajímavá křesťanská hudba. Nebo že na demonstraci je nejlépe chodit ve vaťáku a pláštěnce, nikterak v krátkých kalhotách a tílku, protože to ani trochu netlumí nárazy vody z vodního děla. Nebo že trubec je malé roztomilé zvířátko, které je možné si pohladit. Nebo že „být z Adamova žebra“ není na škodu – spíš naopak. Taky se mi hodně líbilo, že na začátku kempu se lidi mezi sebou moc neznali, takže jsme dohromady tvořili hodně otevřenou skupinu, ve které se nikdo nemusel cítit sám. Takže bych se tam nebála poslat sama sebe ani před pěti lety, kdy jsem moc lidí neznala.“
Eliška Pavelková